Rostliny v psychofarmakologii II.

Zdroj: Psychologie dnes 7/2010 | 30. 6. 2010 | autorka: Zdeňka Navrátilová |

V minulém čísle jsme se zaměřili na léčivky využívané jako nootropika, kognitiva a stimulancia. Ve druhé, závěrečné části vám představíme další rostliny, jejich účinné látky mohou ovlivnit lidské vědomí, efektivitu a integraci.


HYPNOTIKA A ANXIOLYTIKA

Hypnotika jsou využívána k léčbě nespavosti. Anxiolytika se používají k odstranění úzkosti. Mezi těmito dvěma skupinami však neexistuje ostrá hranice. Hlavním účinkem je tlumivý vliv na centrální nervovou soustavu. Hypnotika i anxiolytika by se měla používat pouze krátkodobě, protože u nich existuje riziko vzniku závislosti. Mechanismem působení je ovlivnění GABA transmise v mozku. Z našich či u nás pěstovaných rostlin jsou k léčbě nespavosti či na uklidnění tradičně využívány Valeriana officinalis (kozlík lékařský), Melissa officinalis (meduňka lékařská), Lavandula angustifolia (levandule lékařská), Humulus lupulus (chmel otáčivý); z ostatních např. Passiflora incarnata (mučenka). Tyto rostliny obsahují různé účinné látky, např. terpenoidy, flavonoidy a iridoidy. Extrakty z těchto rostlin jsou součástí řady bylinných přípravků a čajových směsí - např. Valofyt, Sanason, Persen, Passedan.

Piper methysticum (pepřovník opojný, kava-kava)
Pepřovník opojný je dvoudomý keř se silným kořenem vysoký 2-5 m s vejčitými až srdčitými listy. Pochází ze západního Tichomoří (Melanésie, Polynésie, Mikronésie), kde je využíván domorodci pro své opojné a euforizující účinky. Z rozžvýkaných zkvašených kořenů mladých rostlin se připravuje nápoj, jehož požívání bylo spojeno s náboženskými obřady. Kava-kava obsahuje směs laktonů, tzv. kavapyronů. Standardizovaný extrakt je používán jako anxiolytikum k léčbě úzkosti a psychosomatických potíží. V České republice byly registrovány přípravky Leikan a Kavasedon, později se objevily zprávy o jejich hepatotoxicitě a byly staženy z prodeje.

Magnolia obovata, M. officinalis (magnolie obvejčitá, m. lékařská)
Magnolie jsou stromy rostoucí v mírném až tropickém pásmu Nového světa a jihovýchodní Asie. Kůra magnolií byla využívána v tradiční východní medicíně k mnoha účelům, zejména jako mírný uklidňující prostředek. Kůra obsahuje fenolické látky, zejména magnolol, honokiol a derivát difenyletheru obovatol. Tyto látky působí i jako vychytávač volných radikálů, mají i protizánětlivý účinek. Magnolol a honokiol mají pozitivní vliv na kognitivní funkce. Důležité je, že nevyvolávají závislost. V současné době však není dostatek klinicky ověřených studií, které by potvrdily účinnost.

ANTIDEPRESIVA

Antidepresiva jsou léčiva, která se používají k léčbě chorobného smutku, deprese. Mají různý mechanismus působení. Typický je dlouhý nástup účinku, zpravidla několik týdnů. Po vymizení příznaků je dobré léky užívat ještě několik měsíců, aby nedošlo k návratu potíží.

Hypericum perforatum (třezalka tečkovaná)
Třezalka roste v Evropě a v Asii, introdukována byla do Severní Ameriky. V lidovém léčitelství je podle doby kvetení označována jako bylina sv. Jana. Třezalka obsahuje řadu látek, z nichž nejdůležitější je hypericin a hyperforin. Používá se mimo jiné k léčbě žaludečních a střevních potíží, třezalkový olej se používá zevně k léčbě popálenin. Ceněna je však zejména pro svůj antidepresivní účinek. Přípravky se používají k léčbě lehkých a středně těžkých depresí. V České republice je registrováno několik léčivých přípravků s obsahem standardizovaného extraktu z třezalky Li 160 (např. Jarsin), je také součástí některých potravních doplňků. Mechanismus působení není dosud zcela vysvětlen. Při užívání přípravků z třezalky je třeba opatrnosti, protože u některých osob může způsobit zvýšenou citlivost na sluneční záření. Třezalka také snižuje účinnost hormonální antikoncepce, může ovlivnit i metabolismus některých dalších léků.

ANTIMANIKA (dysforika) a ANTIPSYCHOTIKA (neuroleptika)

Neuroleptika jsou látky používané zejména k léčbě schizofrenie a dalších psychóz. Důležité je i jejich použití u manických stavů. Antimanika lze označit jako látky upravující patologicky nadnesenou náladu (mánii).

Rauwolfia serpentina (zmijovice, rauwolfie plazivá)
Rauwolfie je vždyzelený keř z čeledi Apocynaceae s bílými či růžovými květy pocházející z Indie. Kořeny rauwolfie jsou již po staletí využívány v ayurvédské medicíně k léčbě řady psychických i fyzických onemocnění, používala se také při meditacích. Rauwolfie obsahuje indolový alkaloid reserpin. Mechanismem účinku je ovlivnění množství neurotransmiterů, zejména noradrenalinu a dopaminu, v mozku. Reserpin byl zaveden do terapie jako jedno z prvních neuroleptik, nevýhodou však je, že vyvolává těžké deprese a má i další nežádoucí účinky. V současné době se již v této indikaci nepoužívá, protože existují účinnější a lépe snášená léčiva. Přípravek s obsahem reserpinu (Crystepin) se dosud někdy užívá k léčbě vysokého krevního tlaku.

PSYCHODYSLEPTIKA

Psychodysleptika se někdy podle převládajícího účinku dělí na halucinogeny a delirogeny. Halucinogeny způsobují změny vnímání a myšlení, vyvolávají halucinace (vjemy bez reálného podkladu, považované za realitu) a bludy (nezvratitelná přesvědčení, která nejsou v souladu s realitou). Je změněno vnímání barev a zostřeno slyšení zvuků, působí také změny nálady a ztrátu kontaktu s realitou. Účinky jsou do značné míry individuální a nepředvídatelné. Halucinogeny mají různou chemickou strukturu (tryptaminy, ergoliny, fenyletylaminy aj.). Látky s halucinogenními účinky obsahuje řada rostlin a hub. Halucinogeny, zejména LSD, se dříve používaly k vyvolání experimentální psychózy. Psychiatři tím chtěli pochopit prožívání psychotických pacientů, v 60. letech minulého století bylo užívání LDS rozšířené i mezi umělci. V terapii se tyto látky nepoužívají. Změny vědomí způsobují také delirogeny obsažené v různých rostlinách z čeledi Solanaceae (Datura stramonium - durman obecný, Hyoscyamus niger - blín černý, Atropa bella donna - rulík zlomocný). Tyto rostliny obsahují tropanové alkaloidy daturin, hyoscin, skopolamin, které ve vysokých dávkách vedou k delirantním stavům (tj. kompletní poruše všech psychických funkcí, např. vnímání, myšlení, paměti, orientace v čase, prostoru, řeči, při zachování bdělosti).

Cannabis sativa (konopí seté)
Konopí se pěstuje pro vlákna, pro jedlá semena i kvůli obsahu psychoaktivních látek již tisíce let. Velké množství psychoaktivních látek obsahuje zejména Cannabis sativa ssp. indica (Cannabis indica). Jako droga se používají sušená květenství samičích rostlin (marihuana) nebo pryskyřice produkovaná žlázkami zejména na listenech samičích rostlin (hašiš). Konopí obsahuje tzv. kanabinoidy, z nichž nejznámější je THC. THC se v mozku váže na specifické, tzv. kanabinoidní receptory. Endogenním ligandem těchto receptorů jsou tzv. endokanabinoidy, z nichž první byl izolován a popsán anandamid. Kanabinoidy mají na lidský organismus řadu účinků, některé z nich je možné využít v terapii. THC se používá pro léčbu zvracení u osob léčených cytostatiky, v některých zemích je pro tyto účely registrován. Obsahové látky konopí jsou předmětem výzkumu a předpokládá se jejich další využití.

SAMI TO NEZKOUŠEJTE

Závěrem je třeba říci, že o obsahových látkách rostlin, zejména těch rostoucích v tropických oblastech, a jejich účincích víme dosud velmi málo. Je třeba se důkladně věnovat výzkumu jejich možného využití v medicíně. Řada rostlin využívaných v tradičních kulturách může být použita v nových indikacích, tomuto tématu se věnuje zejména etnobotanika. Rostliny v sobě skrývají obrovský potenciál pro budoucnost a jedním z důvodů pro ochranu biodiverzity by tedy mělo být i případné využití (nejen) rostlin v medicíně. Nicméně předchozí řádky nejs

o autorce: Zdeňka Navrátilová (1978) je absolventkou Přírodovědecké fakulty UK, obor biologie se zaměřením na botaniku. Pracuje na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty UK.