Proč se narkomani scházejí na Václaváku?

Paradox: Jednou z příčin koncentrace nelegálních obchodování s drogami v centru Prahy je bezpečí dealerů a jejich zákazníků. Veřejné prostranství s velkou koncentrací lidí, včetně policistů a strážníků, zabraňuje kriminalitě a vyřizování účtů mezi narkomany samotnými.

Poslední tři roky můžeme sledovat na chodníku mezi obchodním domem Debenhams a restaurací McDonalds jak davy turistů, tak davy uživatelů drog. Dlouho se vede diskuse, co je příčinou, že se uživatelé drog scházejí právě zde. Dle odhadu terénních pracovníků zde každý den projde 500 až 800 uživatelů drog. 

Hlavní příčina je „něco“

Pokud se člověk po Václaváku projde a nastraží uši, uslyší intenzivní komunikaci: „Chceš něco? Máš něco? Chceš něco? Máš něco?“  To něco není injekční stříkačka, jak by se mohlo zdát, kdybychom na chvíli přistoupili na teorii, že kde jsou k mání stříkačky, tam jsou sroceni narkomani. To něco je její potenciální obsah, tedy droga. Václavské náměstí je největší drogový trh v republice. Můžeme jej přirovnat k trhům vánočním, kam se můžete „naslepo“ vydat a s velkou pravděpodobností tam bude velký výběr, velká konkurence a díky ní rozumné ceny.  Navíc zde nemusíte jen nakupovat, ale i prodávat. Oproti vánočním trhům po vás poplatek za stánek nikdo chtít nebude. Každý den tak dochází na Václavském náměstí k přesunu minimálně 1.000 dávek pervitinu, heroinu, nebo zneužívaných léků, jako je subutex nebo benzodiazepiny. Pokud bychom uvažovali o tom, že jeden uživatel drog v průměru utratí za den za drogy 500 Kč, bavíme se o částce 250.000 Kč až 400.000 denně. Sem nepočítám noční prodej drog (především marihuany, hašiše a kokainu turistům), který se odehrává také na Václaváku a nebude nijak malý.

I pachatelé trestné činnosti se chtějí cítit bezpečně

Kdo jsou vlastně dealeři, tedy ti, kteří drogu prodávají? Představa obtloustlého mafiána se zlatými řetězi v Mercedesu je mylná, podobně jako představa arabského obchodníka. Drogy nejčastěji prodávají sami uživatelé drog, a to v malém objemu. Zde se dostáváme k dalšímu vysvětlení, proč zrovna 430 metrů mezi Jindřišskou a Washingtonovou ulicí je jádrem drogové scény. Narkomani se stávají nejčastěji obětmi trestné činnosti mezi sebou navzájem.  Takzvané „elpaso na drogy“ tedy loupežné přepadení kvůli droze je častým jevem, který se ale do policejních statistik nedostane. Probíhá-li obchod před zraky stovek lidí, je šance, že na vás někdo vytáhne nůž a sebere vám drogy nebo peníze na ně malá.  Rovněž máte-li u jiného narkomana vroubek, tedy mu dlužíte peníze, nebo vám prodal nekvalitní drogu, pokud jej potkáte na  Václaváku, tak si na Vás nedovolí. Občané, turisté i policisté svou přítomností na Václaváku paradoxně vytvářejí klidné a bezpečné prostředí pro prodej drog.

Důvody přidružené: Dopravní dostupnost a peníze na drogy

Ve volbě destinace hrají samozřejmě výraznou roli i další důvody. Václavské náměstí je dopravní uzel, na kterém se protínají všechny stanice metra. Osa Debenhams  – McDonalds je vlastně jejich nejkratší spojnicí. Může to znít malicherně, ale když je vám špatně z abstinenčního syndromu, počítá se každá minuta, každý metr.

Pro pořízení drog potřebujete také peníze, které si část uživatelů drog opatřuje krádežemi potravin, oblečení, parfému a jiného zboží v obchodech. A opět, centrum města umožňuje jak „nakrást“, tak také ihned zboží prodat. Pracovníci stánků, taxikáři, směnárníci, personál hotelů jsou připraveni bohatnout na překupnictví. Často proplácejí od jedné desetiny po 50 % skutečné hodnoty kradeného zboží.

Jsou viníkem terénní programy? Slepice nebo vejce?

Chci zmínit jednu významnou kapitolu v hledání příčin drogové scény. V jednu chvíli byl viník nalezen:  terénní pracovníci, kteří uživatelům drog mění injekční jehly a motivují je k léčbě. Přece tam, kde jsou terénní pracovníci, tam jsou i uživatelé drog. Tak to tvrdili někteří policisté, strážníci a politici. Policisté a strážníci relevanci tohoto vyjádření odvozují od tvrzení samotných uživatelů drog. Častokrát, když se policista zeptal narkomana, proč se potlouká po vestibulu metra Muzeum, dotyčný řekl, že „čeká na výměnu jehel, na terénní pracovníky“.  Jenže dá se čekat, že řekne policistovi skutečný důvod svého pohybu v lokalitě, tedy nákup a prodej drog nebo vydělávání peněz? Asi ne.

Od politiků také slyšíme, že příčinou koncentrace uživatelů drog je jim poskytovaný servis, jako je výměna jehel nebo zdravotní ošetření. Ale jak si potom vysvětlit to, že se drogová scéna nekoncentruje v blízkosti kontaktních center, která na rozdíl od terénních pracovníků stojí stále na stejném místě a poskytují mnohem větší „sortiment služeb“ za obdobných podmínek. Vždyť dokonce v loňském roce drogová scéna na Praze 5 zanikla, i když jsou v blízkosti hned dvě kontaktní centra a docházely sem i tři terénní programy.

Rovněž časová osa, tedy otázka, zda byla dříve slepice (drogová scéna) nebo vejce (terénní programy), dokládá, že terénní programy příčinou nebudou. Historická fakta 15 let terénní práce s uživateli drog vyvrací mýtus o viníkovi z řad streetworkerů.

Terénní programy vždy následovaly s několikaměsíčním odstupem přesun drogové scény, nikoliv obráceně. Příklad najdeme aktuálně v Nuslích: drogová scéna se tu nově a docela čile koncentruje, přestože terénní pracovníci sem docházejí minimálně.

To, že streetwork není hlavní, a dokonce ani významnou příčinou vzniku drogové scény neznamená, že jej nejde využít k ovlivňování a mírným přesunům drogové scény.   Někteří uživatelé drog jsou schopni si pro čisté stříkačky zajet do kontaktního centra, a logicky v tento čas se na scéně pohybovat nebudou. Někteří jsou schopni dojít pár set metrů pro výměnu k sanitce. Ale jsou také takoví, kteří použijí ve chvíli, kdy stříkačky nemají, a výměna je moc daleko, stříkačku půjčenou či nalezenou. A takto se šíří infekční nemoci.

Co dál

Již dlouhou dobu se řeší, co s drogovou scénou v centru Prahy. Věřím, že pochopení jejích skutečných příčin pomůže k objektivnímu hledání skutečného řešení této problematiky. Doufám, že přijde doba koncepčního, tedy provázaného a racionálního souboru opatření, které zlepší podmínky pro občany a turisty na Václavském náměstí a přitom neohrozí veřejné zdraví.  Za terénní programy jsme navrhli souhrn více než třiceti opatření pro zlepšení situace.  Jde o jak krátkodobá, tak dlouhodobá opatření na straně policie, městské části, magistrátu, podnikatelů i terénních programů.

autor: Aleš Herzog, vedoucí Terénních programů SANANIM